projektant
soudní znalec
vady na stavbách
plastová okna
dřevěná okna
hliníková okna
Projektový ateliér Ing. Šárka Draxlová rady
Zde bychom chtěli vysvětlit základní problémy staveb a stavební fyziky. Průběh teploty ve zdivu mezi vnitřním a vnějším povrchem zdiva. Rosný bod ve zdivu, vlhnutí, plísně, průnik vodních par konstrukcemi
Objekt 200 let starého mlýna:
jak zabránit podobným následkům,
jak vyměnit shnilá zhlaví trámů a další rady okolo stavebnictví
Představte si obyčejnou zeď. Venku za ní mrzne až praští a vy stojíte uvnitř v teple. Venkovní povrchová teplota je dejme tomu -10°C a vnitřní by měla být asi +20°C. Co se děje mezi těmito dvěma plochami?
Za prvé: Skrz zeď by se daly tyto dva rozdíly teplot spojit čarou a vytvořit diagram. Předpokládáme jednoduše, že zeď je jen z jednoho materiálu o určité tepelné vodivosti
Za druhé: Že má vzduch jistou vlhkost určitě víte a že se tato vlhkost třeba na studených brýlích vysráží jste si zažili. A teď si vemte tu čáru spojující vnější a vnitřní teplotu a jeďte po ní zevnitř ven. Vodní pára to dělá stejně, tlačí se z teplého prostředí do studeného. A někde je teplota, které se říká rosný bod. Zde již vzduch ochládne natolik, že neudrží vodní páru v něm obsaženou, otřepe se chladem, voda z něj vypadne a zůstane ve zdivu.
Za třetí: Mokrá cihla vede teplo lépe než suchá - jaksi méně izoluje. Klesá nám vnitřní povrchová teplota zdiva, necítíme se v místnosti dobře a rosný bod se sune směrem do místnosti. Jde to tak daleko, že ho máme na povrchu zdi a už je tu první spóra plísně, které tohle prostředí vyhovuje (Přečtěte si to, prosím, ještě jednou, určitě vám to dojde.)
A to je celý problém. Projektant se tedy snaží držet rosný bod co nejvíc u vnějšího povrchu zdiva, aby se při pěkném počasí mohla vysrážená vlhkost odpařit co nejrychleji ven, zdivo vyschnout a čekat na další nápor mrazů suché a izolující. Tomu se říká roční bilance vodní páry.
Když jsou navíc v obvodovém zdivu zazděny třeba stropní trámy, tak vlivem vlhka a dřevokazných hub uhnívají jejich zhlaví.